Meditace přináší významnou fyziologickou změnu v mozku. Ze studií se ukazuje, že existuje řada velmi výrazných způsobů, kterými lze meditací změnit strukturu mozku.

Jedna z nejdůležitějších oblastí, která je meditací ovlivněna je prefrontální kortex. Tato část vašeho mozku je spojená s rozhodováním, plánováním, soustředěním, pamětí a ovlivňuje sociální chování. Právě prefrontální kortex nás z velké míry odděluje od ostatních živočichů na planetě. Žádný jiný druh nemá tuto oblast tak výrazně vyvinutou jako člověk.

Špatná zpráva je, že s narůstajícím věkem prefrontální kortex řídne. Dobrou zprávou je, že pokud jste schopni dlouhodobě udržovat meditační praxi, lze si udržet tloušťku prefrontálního kortexu navzdory stárnutí. [1] Skeny mozků meditujících a nemeditujících ukazují, že dlouhodobě meditující subjekty mají mozky, které vypadají v průměru o 7,5 let mladší.

Další oblastí je hipokampus. Tato část mozku je sídlem učení, paměti a jeho aktivita umožňuje ukládání informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Má se za to, že velikost hipokampu je negativně ovlivněna stresem a zvýšenou hladinou kortizolu (stresového hormonu). Dlouhodobě meditující mají zvýšený objem hipokampu právě z důvodu, že dlouhodobá meditační praxe reguluje stres a snížený stres snižuje hladiny kortizolu. To má pravděpodobně ochranný vliv na velikost hipokampu.

Snížit stres lze ale i rychleji než za osm týdnů. Jedna dvacetiminutová meditace dokáže podpořit relaxaci a významně snížit hodnoty měřící aktuální stres. Dokonce i u subjektů, které nikdy předtím nemeditovali, vyvolala meditace relaxační reakci. Meditace před stresovou událostí snížila nepříznivé účinky stresu, výrazně zvýšila paměťový kvocient a snížila hladinu kortizolu.

převzato se školy : (www.skola-shiatsu.cz)