Šivarátrí znamená Šivova noc. Je to noc, při které přechází měsíc v novoluní. Mahá-šivarátrí je Velká Šivova noc, která se slaví prvé noci před novoluním po prvním jarním úplňku (přesněji v měsíci Phalguna, podle hindského lunárního kalendáře). Je to jeden z největších svátků Indie. Dodržuje se bdění po celou noc, kdy se vykonávají v šivaistických chrámech mnohé obřady, zpívají se mantry a bhadžany, a provádějí se duchovní cvičení.

Tento svátek případá na pátek 24.2.2017.

Podle mýtu se jedná o oslavu svatby Šivy a Parvátí. Některé šivaistické sekty zase slaví, že v tuto noc Šiva vykonal svůj ničivý tanec tvoření – tándava, ve kterém celý projev do sebe vtáhnul/rozpustil a opět jej stvořil. Jiná legenda hovoří o záchraně světa před jedem zla, kdy Šiva vypil tento jed – zlo světa, až mu zmodral krk, proto se také někdy Šiva nazývá Nílakantha (ten s modrým krkem). Jiná sekta zase slaví to, že Parvátí prováděla duchovní praxi, aby její manžel byl ochráněn od zla. Ve světském chápání tohoto svátku se pak indické ženy v tuto noc modlí za šťastná a harmonická manželství.

Z duchovního pohledu se tak slaví mystická svatba s Bohem, uskutečnění jednoty vědomí a jeho tvořivé moci, vědomí Šiva-Šakti, v našem vlastním vědomí. Tándava se v mikrokosmické variantě v našem vědomí projevuje jako každé hnutí pozornosti našeho vědomí. Kam svou pozorností směřujeme, to oživujeme (pro nás vzniká), a současně vždy od něčeho pozornost zákonitě odvracíme (pro nás zaniká). Tak se účastníme tohoto věčného pulsu tvořivé moci vědomí Šivy, která každým okamžikem projevený svět do sebe vtahuje a opět jej v sobě ze sebe odhaluje. Tento princip moci pozornosti platí pro všechny úrovně jediného vědomí. Z praktického pohledu jde zejména o to trvale směřovat naši pozornost k samotnému pozorujícímu vědomí JÁ JSEM – tedy provádět átmavičáru. Tak oživujeme naše vlastní uvědomění se jako sám Šiva, který je naším pravým JÁ.

V tento den je možné si dát předsevzetí v podobě skončení nějakého zlozvyku, či nového začátku…